do tmy
ZATÍMCO SI ČEŠI ODHLASOVALI
že nejhezčí keř na podzim
je javor
jsme v podpalubí vařili z mlhy
sochy v hrnci z papírovejch kostí
a zima se udělala najednou
a kytky přestaly růst
Jen ta moje jedna kytka
se rozehřála
těžko hádat jestli jsem jí měl zalejvat
V růži se dá najít zázrak
ale jen v tý z Jericha
Mít tak kopii tohohle města
kde je dobrej kebab jak
zjevení sv. Jana
Na jazyku slza děcka
občas zavzpomíná
jestli si třeba ještě někdy vzpomněla
Catherine
„... ́til a light shines on me“
podaří se vnutit že v tom nejhorším
jsme stejný
moc hodný
a pár dní za měsíc
upřímně krutý – krutě upřímný
Basovou linku jede nakřáplá aorta
proto je někdy problém držet se metra
Přitom se stačí tvářit děsně vážně
zavřít oči a sebevědomě se kejvat
a pořád předstírat – že si se mnou židle naproti nepovídá
Včera černooky bača mi to sežral
dal mi nažrat na cestu tam
čemu se líp říká „domů“
a pučil mi na víkend psa
Všude spásáno – všechno posečíno
vitamíny ve flaškách
jediná kytka zalitá
radši se ale ještě moc nekoukat
jak rozkvejtá a vyhonit si péro
Lampa mě ještě svítila
a snad proto mě dokázala vypnout
skoro zkušená cizí máma
vystrkujíc camel toe
To udělala naschvál?
To mi nabídla zlatá loď
Aurou zrada
Jenže v podpalubí jen pár ztracenejch, dokolanejch a schovanej
za výstavkou potrefenejch kurev
z toho nic nebude
a tohle už tady hlavně dávno bylo
Srát na to – vyšlo sluníčko – tenhle tejden prvně
zřejmě
dokud bude pořád trochu držet formu sako
a nepraskne srdce
do tý doby to všechno s kytkou kolem
ulžem.
ČÍSLO
Jedinej, kdo Tě bral v poslední době vážně
byly excelový tabulky
ani lásky, ani děti, ani kejvači
i ty reklamy na pevnou erekci z Tebe maj prdel
Zapomínáš povinnosti a ne písničky
cos ve dvaceti chtěl hrát Martině
Supi jsou všude kolem – sem tam nějakej spadne
z nedotáhlý železo-betonový konstrukce
developera
co má na všechno čas
když to koupí
A nakonec Ti jeden z nich
prodá auto
Máš radost
když si někdo vzpomene na Tvoje jméno
že tomu předchází dotazování ve firemní kuchyňce
je jedno
„Ty číslo!“
vystřídalo:
„Vaše číslo?“
ale aspoň se to obejde
bez zbytečnejch vykřičníků
výkřiků
nezapomenutelnejch okamžiků
Emocí – co už máš odžitých
v alobalu zabalených
a v teple zkažených
je víc
než hodně.
...TO BYLO TENKRÁT. (tenkrát?)
Močívali jsme u řeky
kde steklý světy v galaxiích
nikdo neměl šanci vidět hořet
ani na hladině ani ve tmě
a už vůbec ne ve dne
S ránama obuli podkovy
vyspaný tak akorát na večer
s pár pivama to dožít
a na tři hodiny se polidštit
Nosili jsme je – až se unosili
až ucha se utrhly – až všechno to skončilo
až bylo zas ráno – kdy jsme zas museli přemejšlet
jak se vrátit
Světlomety nás metaly
na různý strany – do různejch časovejch období
zatímco nám řekli – že čas není
že se nedá uchopit
Co jsme měli dělat?
Jak najít potěšení
z bytí tam i tady
všude – jindy
přesto v tu samou chvíli
před smrtí i po ní
v uvědomění
že Bůh je všechno i nic
i soused - co Ti hovnem na zeď
namaloval píču.
2050
„Z potůčku potok a z říčky řeka“
a když to řekneš pozpátku
tak prostě víme - co nás čeká
Z ekonoma ekolog a z idiota modla
a když to řekneš pozpátku
je to ta samá věta
Chtěli po nich – aby popsali – kolektivní vědomí
a voni psali po tabuli „dvatisícepadesát“
a potom jen tak čekali
a jestli neumřeli
tak se tam potí dodnes
Hangáry začaly děravět
zatímco došly brčka a uchošťoury
"Pohár za každou odmítnutou igelitku!"
Řádně zabalit – aby se nepoškrábal lak
Wang Tsun zrovna přemejšlel
co si dá dneska k jídlu
Ani k svačině ani k obědu
prostě k jídlu
Hlad měl furt odmalička
a zaháněl ho představou
že by se narodil jako Ujgur
Jinde rostl bezobal
a remízky z banánovníků
Kabir hledal vodu
a děkoval bohům
za plastovej kanystr.
KROKODÝL DANDÝ
si naporoučel dvanáct piv
pak si nechal dát do huby
aby svý houkání na měsíc
mohl zapíjet krví
a obhájit si svojí pokaženou lásku
co dává šanci akorát pár blonďákům
mistrům nátlaku a dotírání
co nezahoukaj o půlnoci ani hovno
...a na který měsíc stejně sere
Dandý si zahoukal pondělí
a nikdo kolem nebyl
nikdo to netušil
jen pár koček a psů v kotcích
kde pršelo mnohem míň než těsně pod střechou
s hlavou nad oblohou.
s LÁSKOU
Přišel láskovej údržbář s tim
že to zkusí vypnout a zapnout
a vono nic
Z pochcanejch uliček se začla hrnout krev a sperma
a zakutálený drobný na pár tortil a taxík
Tak sis je posbírala a s mastnejma prstama poprosila
abych Ti ještě jednou sáh na prsa
Kytky zvadly
i na triku z polyesteru
Recykluju
protože jsem si přečetl
že z PETek někdo dělá vlasce
"Doma je tam, kde se oběsíš"
povidali a kecali
Doma je tam - já nevim
Možná to tam voní
a možná tam musej bejt i jiný lidi
Povidali
že když umřeš - tak se posereš
Bůh ví kde je doma
ale kde bydlíš na ko berec nesereš
občas někam vybleješ
těch pár tortil
a co se nesní
turek druhej den ohřeje
a možná i další a další a další a další a další
Jenže co s láskou co se nesní
někdo jí jednou za rok v Řecku ohřeje
a když je starší snad rozpálí
na zbytek roku
Ráno se zasmějem
prostěradlům od bylinkovejch omáček
tak třeba zase na poslední chvíli
do dalšího tejdne -
- spojí nás pátek bejbe
anebo ne.
SMAŽÁK BEZ KOSTÍ
Milujem se s kostí
kde se v noci léto vrátí
rackové se vrátí a čápi se schází - rozchází
tam kde nohy se milujou
kde nesou nás Nežárkou
až nad to bahno kde je proud
kde se pasti krátí
V hospodách vzývají ptáky
a ptáci si smočej
Párky se točej na Molu za mostem
kde všechno končí
kde se miluju s Bohem
Potkávám nebesa jak zahřívaj svátky
Potkávám nebesa vidim je tady
Potkávám nebesa netušim kam až dojít
Nevim kam se milovat
a nevim jestli počít
Nechci - o všechno přijít
i když noci se stočí - jednou zpátky s pátky
a padám - kam se ztratítm
Do mechu se vpíjím
už se nevrátím zpátky
Až o všechno přijdu
tak zavolám pravdu
Odstěhovala se k ledu
kde všechno končí
kde nevim kde kudy se mám vrátit zpátky
a jak to končí - všechno se zelená
stíhaj trávu sekat
a Slovan se prodává
můvment se prodává
Všechno končí tam
kde si nechci věci nechat
tam kde to končí
že Apollo chtěj prodat
Koupim si kulečník
a nechám na něm děvku
Zapomenu na vrásky
někam steču
Volám - cestu zpátky
kde všechno končí
kde nedělaj vrásky
kde se dávno neříká
co prostě není
Kde mezi řádky
to jenom zrní.
V TOVÁRNĚ NA LÁSKU
Zvedlas normy v továrně na lásku
aniž by Tě napadlo
že někdo
musí Amorka taky jednou za čas
přebalit, nakrmit a seřezat
Zvedlas normy v továrně na lásku jen o píď
a celej svět se s Tebou přestal bavit
Srovnala sis srdce
úhledně
do bublinkový fólie
do kartonový krabice
A pak Ti ho ňákej skladník
nabral omylem na vidle
a řekl Ti
že jsi píča.
Ten průsvitnej fialovej šátek pořád voní
jako čerstvě rozbalenej vinyl
jako borůvčí
jako rybník
který už nikdy neuvidím
jako špatná knížka
z antikvariátu
co jsem Ti v nejlepší vůli koupil
Je a děje se pořád spousta věcí
o který se s Tebou v duchu dělim
i když jich je mnohem míň
tentokrát jsou silnější
Už bych ti neříkal
že si chlápek
co právě sedí vedle mě
otírá soply do sedačky spoje
kterým bych jel klidně
až na konečnou do Lince
protože se mi tu dobře píše
Povídal bych Ti
že Boha nezajímá jaký je počasí
Povídal bych Ti
jak jsem se ztratil
jak jsem se obrátil
a vrátil
Někam
do roku 2006
Jak jsem si vzpomněl na spoustu věcí
a jak jsem se úplně nechtíc
stal tím
čím jsem chtěl být
tejden před tím
než jsem nastoupil
do tohohle spoje
co mě možná doveze
až někam do Lince.
Fáze nula - balanc
Fáze překlopení - rozhlídnutí
Kéž bys u toho byla se mnou
teď to bude velký
nikdo jinej by mi opravdově
na pohřbu nebrečel
Nikdo jinej - tu není opravdovej
Dneska jsem šel na Dolní
na jídlo na který jsme spolu chodili
Je to tam stejný
a i sám - míň nervózní
zase si dal do hlavy
o nějakou výzdobu
Jenom skleničky na pití
maj dneska umytý
Už tam ani neotvírám jídelák
Byl jsem tam úplně sám
až na to
že tam hrálo špatný rádio
to bylo dost podobný
V představách co bych Ti vyprávěl
bez nutnosti polykat přerývaně
jsem si zase dělal srandu z plameňáků
na zdech
co prostě vypadaj že kopulujou
Taky by ses smála
a ta představa byl desert
a já věděl že dneska večer
s bottleneckem co mi uvízl na prstě
udělám dobrej riff
"ségře"
Už to zase začlo
djinnem ze zápalný lahve na plnej úvazek
pro svět – kam mě to veze?
Kdy se zase já a Já potkáme
kdy dosyčí – stávající – plynnej stav
kdy se zase vzbudím sám od sebe
I ten Bůh dneska schoval nebe
i ta bradka dlouho věděla jak narůst
Velkym omylem byla dosavadní žízeň
Otcem s neukázněnym údem
zatímco hromady synů a dcer jsou jen změti nejrůznějších altereg
co se na stáří stěží postaraj.
Se stejně bolavym kolenem
Ne, že bych byl sám to ne
ale je mě jenom půl
a zmizim úplně
až vypnou internet
Naplněno -
plesnivějící zrno
Plno -
jak páteční osobák
Neuvěřitelno -
jen pár slov
Zatímco vlastní krev
dělala první krůčky se španělštinou
Nezbylo nic opravdovějšího
než chuť na pivo
Hibernace 21. století
kdyby to tak šlo
kdyby tak šlo
...
přečkat všechno na Jiskře
Zmizelo něco
ne úplně všechno
ale vzalo si to s sebou
ručníky i fén i
topení i oheň
s jeho posledním uhlíkem
i dýmem
Vlhko (plesnivo)
Se smyslelm už se tahá jenom pátek
V sobotu někdy kolem jedný ráno
akorát nemačká čudlík
v zastávce na znamení
prostě na to sere a vyskakuje za jízdy
rozhodí rukama a až k večeru - v neděli
všechny ty rozsypaný smysly
posbírá a srovná na hromádky
V pokoji už nebude znít klavír
na zahradě nebude skleník
a už vůbec ne dva psi
a ovocný stromořadí
To místo je prázdný
jak pila za deště v Řečici
(jak takový ty dvě rozpadlý haly
pár metrů od zkušebny)
To místo je prázdný
jestli nebylo zamejšleno
jen tak na chvíli
jen tak přes noc
jako hodinový hotely
Na koncích morků - našich vzorků
se topí naděje cizích očekávání
dokud se z kostí perleť nevybrousí
hlínou co utne slunce k posledním koncům
který kámen s pozlacenou rytinou zatěžká
s větou napíchanou vírou co ten zbytek nechá -
- jít domů - všechno zapít a éru jedný lebky usnout
tam kde se listí sbírá s přetvářkou nezapomenout
A zatímco postel čeká - vychládá - když se na ní drolí
pár předposledních listů kalendářů trhacích
co brzo pohltí další budoucnost báchorečnou
kterou čekající vlci jako vždycky nahradí.
Z průduchu ve zdi
unikala pára
Tom Waits opil klavír
Z vlaku tentokrát
pár nápisů posbíranejch
z různejch měst
z různejch rukou
slepily noc
až při cestě zpátky
do dalšího čekání
Záchrany z plechovek
pyramidy stavěly
Večer chtělo se chcát
a jen ta skutečnost krájela čas
Nejprotivnější ženská z nonstop benzínky
zas byla kámoš nejvěrnější
Přičemž pípáním kasy
spouštěla laviny
co se chytaly do plátěnky
Uši jí praskaly
a i když si půjčila bubínky
nebylo zapotřebí
slyšet cokoliv jiný
Všechno bylo zas úplně jasný
úplně stejný
jako před pár měsíci.
Nosíval jsem prostěradla cizím
aby měli
do čeho před večeří
ejakulovat
Nosíval jsem led
na hořící hráz
Zapaloval jsem svíčky
v domě
kde byly strašidla
Musel jsem vysvětlovat
lidem co už dávno věděli
a nosil jsem sem a tam věci
co měly cenu větší
než já
Přestal jsem chtít líbat
a nechci tomu věřit
Přestal jsem chtít snídat
a začal si dávat dotazy
jak Edward Nygma
ale já nejsem Batman
ale zatím pořád dejchám
zatím si pořád zvykám -
- hledám.
Kamení v kapsách
kamení v plavkách
už kdyby tenkrát
byla největší pruda
nemít napsanej úkol
Moje písničky
jsou prej depresivní
a to ještě nečetli ty
který píšu když střízlivim
V půlce flašky je naděje
ztrácí se až s posledním lokem
V neděli ráno jsem dopil
ještě navrch z cizího zdroje
brzo bude vejplata
naděje je
Je sedm ráno
a zase vyšlo slunce
ale v sedm večer zapadne
naděje je... naděje je.
Lampa pozdravila a praskla a možná jenom zhasla
a kdo ví jak to myslela
a i další Schrodingerovy kočky musely počkat
Výpadek internetu byl největší táborák za rok
OSA jásala a rozhodla se zastupovat mý ranní prdy
Každej den ráno - novej svět za tři sta
a ta samá písnička
Myslel jsem na špatnou zpěvačku
a věci co bych s ní dělal
V bazénu ve kterym nepomyslíš na zimu
V bazénu co byl zadarmo původně pučenej
basketbalovej koš na jahody a hnědovlasý trápení
Jednou jsme se spolu milovali a museli to utnout
úplně těsnej kousek od dělohy
a kdo ví třeba se ještě potkáme
Třeba v holandskym bordelu až bude vzpomínat
na svý bejvalý.
Ještě před tejdnem
jsem zpíval s Markem Sandmanem
"Cure for pain"
a z verše
"I throw my drugs away"
měl mrazení za krkem
Nemám žádnej lék
snažim se bejt překvapenej
že znám nazpaměť
"Lonely" od Waitse
a když slyšim "Martha"
dumám co budu
až mi bude padesát
při čemž mi přijde
že starší už bejt nemůžu
že už to ani nejde
Naposled jsi mi napsala
"měj se hezky" s vykřičníkem
a já si nebyl jistej
jestli si neděláš prdel
kromě Tebe jsem přišel
i o třináct oblíbenejch písniček
který jsem doufal
že si nechám zahrát
až budu mít pohřeb
Naučila jsi mě na smutek
reagovat smutkem
Zatímco ve vlaku
jedu zase sám
proti celýmu světu
dohrává mi v uších
"Bottom Of The World"
kterou si užívám
zase víc... o tu poslední trochu
Už ani nevim proč si jedu
zkusit novou budoucnost utrhnout
když už jí nepotřebuju
Brzo asi skončí zima
poslední jistota
že se něco změní
už ani nevim co se sluší
jestli do větru předstírat
že se máme hezky
Hrozně mě děsí
že tam kde jsi právě Ty
že tam jsem byl taky
Hrozně mě děsí
že tam jsem si lhal taky
a celou tu dobu chtěl
a přitom nemohl zpátky
Tak aspoň tu vzpomínku
nenechala jsi mě ztratit
ve svojí podstatě
Tě ještě dlouho budu mít ze všech nejradši
i když už tejden nesmim
tak se měj hezky!
SOBOTNÍ PŘELIV OF BEZREVOLVERY TERRY
aneb Obraz současnýho kaubóje
Ach mořská hladino
modravé dálky
hvězdičky na nebi
lístečky, vánky...
...
Běžte všichni do hajzlu tyo
Co mi je po Vás
Nostalgie, zima... deka
v krbu praská
paní hlasatelka je krásná a chytrá
a krásná a vtip....... ná
a krásná - tečka
...
... Je krásná...
dobré zprávy hlásá
NASRAT!
... nasrat...
Výkřiky, tiky, okamžiky
mrky, syky s otvíráky ("tss") -
- revolty of Bezrevolvery Terry
co nosí dole aspoň ty opasky
ale tak proklatě nízko
že už radši jenom sedí...
... asi nic nebude
z toho... onoho
ale najednou
večerem
PRÁSK !
Že by si
Bezrevolvery Terry
přece jenom vystřelil
Gauč zná odpovědi
ale je oddaný - disciplinovaný
jako jeho pán otrokář se tváří
je šťastný...
... je šťastný ?
V lednici lanšmít leží
ten se sem hodí
taky toho moc nenakecá
všichni o něm ví
"Otvíráky na víňáky
otvíráky na piváky
otvíráky... otvíráky
otvíráky ?"
" A kdo by se s tim asi tak kurva smažil ?"
Gauč si ulevil
přes další
výkřiky, tiky, okamžiky
mrky, syky s otvíráky ("tss")
Svítí měsíc
pocity mámí
už jen tři obdélníčky
v dálce září
Všechen dech
prodýchaný během dne
se vrací s nocí
a tmou co se snesla do ulic
aby utišila nářky
"KÉŽ BY TAK ZADUSILA I TOHO DEBILNÍHO ČOKLA ! ! !"
co zpívá serenády
za ploty
na měsíc
modlíce se k němu pro světlo snad
aby zas další den mohl růst dál
nebo jenom cítí lanšmít
oknem hozený?
Je hezký počasí
to prase
je nadržený
netuší - no možná tuší
že si dnes naposled líže kulky
Výstřel další
by Bezrevolvery Terry
vrátí přepravky
zaplatí kastraci
Jó, je to pech
cizí rytíř pro tvý feny
se nakonec
vždycky směje naposled.
ODLÉTÁNÍ
Všichni tak brní
duše větší
než těla
Odráží se o stěny
jak disharmonická
hudba
tužba
pojmout vše
rozlít
vsáknout
vypařit se
opakovaně
v/po jedný vteřně
Dřív než dá
jim křídla
evoluce
nebo konec
drogový prohibice.
VÁNOCE
Krutovláda sněhových vloček
vzala město útokem
"Rattatatata !"
odpovídá veterán
vystrkuje zadek
Krutovláda sněhových vloček dostává odpověď přes plný zadek -
- Krutovláda cereálních vloček
"Na stéč!"
řve major vysloužilec
okenní tabulka se třese
Smeť natrávených vloček
Scenérii uzří Petr Patentek
a patentuje nový krasohled
Jsou Vánoce
a kapr je pokojně mrtvý
Schválně jestli uvidí
prase zlatý
když se postí
Jsou Vánoce
a koledníci nejsou vyšinutí
jen ve filmech
"Né-séém Vám nó-vi-nyy..."
(zpívá melodii Narodil se Kristus Pán)
zamyslí se
obchodník s cédéčky
přezpívaných koled
indiány z Njů Džerzí
"Nedáte si trdelník"
"Ano, děkuji
aha - ono to něco stojí"
a stojí
a stojí a čučí
čučí a stojí protože si myslí
že je slušný
když je něco jako folklór
že to bude jako zadarmiko - zadáčo
a že když jsou teda ty Vánoce
"PRASE"
myslí si prodejce
"Nečum - najdi si korejce
tady nejsou Holešovice....
Zá pěéét trdelníků zdarma dvá
další korejcé !"
zasekne se
"No co čumíš
kdybys měl prachy
mohl si mít korejce"
odsekne - odplivne
A pliv zapraská
to je mráz
Hurá, hurá
"Dnes jen třicetčtyři zmrzlých
jednoho teď přivezli
prej somroval trdelníky
i když stánky odjely
chudinka ubohý"
hlásá sestra nemocniční
"Ále kdyby moc nóbl nebyl
v azyláku byl hovado buržoazní"
doktor chytračí
co když si to zaslouží
pracuje hodin denně osmdesáttři
další hodinu a půl spí
v intervalech desetiminutových
takže zejtra bude operovat tři
co mu včera umřeli
Dva z nich se nechaj spálit
protože to je levnější
a třetí ještě neví
to má smolík
vystavěj mu pohřeb nejdražší
běda jestli se ještě někdy narodí
bude mít takový dluhy...
... že se z toho posere
Veselé Vánoce.
LETNÍ 2009
V tom roce se paneláky oblíkaly
jako když se hadi svlíkají
Na sídlištích sněžilo
Umělej sníh padal zadarmo
Bruslilo se jenom na tenkym ledu
a stavěli se polystyreňuláci
Kouřilo se od pusy
i když bylo před sklizní
a podání ruky nebyla pomoc
ale přátelství
Fasády byly nabalený
do simulací botanických zahrad
na seznamu potřeb se estetika
odfajfkovávala sama
Estetika - po léta dohoda
odešla se soudruhama
a opuštěná jeskyňka
začla se malovat
nabroušenýma zubama
Znáte svý práva
Dejte si povinnost nevypovídat
a tak promluvila fasáda -
- jako před rokama.
OPAKOVANEJ VTIP NENÍ VTIPEM
Ve výlohách morálka
snaží se probouchat
otrávená -
- strávená
otrávená -
- strávená
Kolektivní vědomí
nemá svědomí
Kdo koho dohoní?
Raděj si vyhoní
ledy výčitek povolí
Na tahácích
lásek vyznání
Je předem domluvený
umírání
Všechno hezký bylo řečený
na co snažení
denně směřujou nás
reklamní slogany
CIRKULACE
Něco se fakt nemění
Možná se nemění nic
životy pročekaný
sbíraj jablka poznání z nudy
Zarostlý rajský zahrady
prožívaj s chutí svoje komaty
holí se když je od přístrojů odpojí
Možná se nic nemění
Smrťák je ital s břitvou
co má styl
A spravedlnost je černokněžník
jehož jméno se nesmí vyslovit
A prorok je vágus
kterýmu nesmíš otevřít
A Bůh?
Bůh jsem já a ty
z těch všech
nejhorší
STARÝ
Už nemám potřebu říkat
lidem doleva a doprava
nepalte mý lesy
a choďte v nich když svítí
Už nemám potřebu podpírat
hráz která praská
Chce se mi pít z řeky
vypiju Vás všechny
Už nemám potřebu vzpomínat
bejt jenom fotka
a starat se jak vypadám
nevědomky se objímat
JARNÍ
Tání z povinnosti
podřezávání nevinnosti
při sledování televizí
Další vrstvy tapety
z parkovacích lístků
za kotouč asfaltu
kvůli trávení momentu
na bruslích v porostu
Bolí víc a víc
jen tak si spadnout
Bolí víc a víc
jen tak si lehnout
Elfům zploštěly nohy
klenby se zhroutily
noví pacienti
noví zákazníci
staří zaměstnanci
nezvaní kamarádi
do nesmrtelný smrti
léčení ze skoliózy
Hluky jsou zvuky
vosk zase zdražil
uši zalehly samy
Vzduchem lítaj zprávy
pošťáci roznáší letáky
a holubi se na to můžou tak akorát vysrat
Naděje v přáních
sou přebytečný znaky
do předražený
přitom pořád nejlevnější
esemesky
Pejsci svlíkli obleky
pro děti
co ještě neunesou kamení
a ze zaprášenejch regálů
s dvanáctkou na konci
valej se další trendy -
- zombie novinky.
PRO PANÍ NEPOZNANOU
Věci co o Tobě vím
jsou asi jako rozsypaná kabelka
vím že se Ti líbí červená
že se sama bojíš
přičemž se tváříš
jak všechno zvládáš
Věci co o Tobě vím
se zdají že jsem znal kdysi
zbyly fotky, střepy, jizvy
a my
a oni
a mezitím je cosi
co zapomnělo vypadnout z kabelky
naposled jsi ode mě odešla
když jsem se to zkoušel najít
Soukromí co jsme na sobě milovali
Vůně pokojů našich
střídaj se nad společnou postelí
podle toho kdo usne dřív
Všechno jako dřív
úplně stejný
Stejný
jako než jsme se poznali
APATIE
Pomalý pohyby
z nudy anebo hulení
Darovaná hodina
tam kde nic není
Přitom dalo by se tolik
vzpomínat anebo pracovat
Všechny ty malý nic začít formovat
ale kdo dělá zdarma
skončí jednou sám
a v párách polívek ze skromností
stává se hlava průhledná
s tajným přáním do ticha explodovat
KDEPAK JSI ZLATÍČKO
"Kdepak jsi zlatíčko, kdepak jsi?"
tak s takovou toho moc nenajdeš
"Meditace, meditace, meditace, meditace,
zlatitace, meditace, zlatitace, zlatíčko?
Kdepak jsi zlatíčko, kdepak jsi?
Ná puťa puťa
jsou mi blízko jenom slepice
a ty kurvy jsou tak voprsklý
chtěj mi hned sídlit v bytě
Co jinde?
Na luky choděj jenom volové a krávy"
Von si člověk nevybere
a kdo kdy řekl, že princezny
neprcaj za peníze
"Kdepak jsi zlatíčko, kdepak jsi?"
Ale co
jakej má smysl
rozkroucená zkroucenost
tvářit se po koberci
věštit si nic
radši
než angažovanost -
- chcaní do všech mušlí najednou
"Promiňte latinsky jsem se nikdy neučil
ale tohle vím naprosto přesně"
"Jak si to dáte - Médium?"
se tě zeptá cizí chlápek v restauraci
to ti zvedne sebedůvěru
kor když pak donese stejk
ale stejně to nedá
"Kdepak jsi zlatíčko?"
tolik písku odteklo zpět do řeky
na rukách plovací blány -
- lásková evoluce
a ty nikde
dneska bude poluce
kromě toho
že nebude
co žrát.
SOU JEN TAK
Sou, sou
sou jen tak
dva páry bot
dva páry hodnot
dva páry přes schod
dva páry a dost
Sou, sou
jen tak
Sou, sou
že maj barák
Sou
dva páry, nezdary a omyly
dva požáry, dva potomci
co v genech maj že budou pitomci
dva papíry za dva papíry
dva večery za dva večery
dvě uši za dvě věty
a dvě věty za dvě uši
Sou, sou... sou jen tak
V BAZÉNKU NA CHCANKY
V bazénku na chcanky
na prstech varhánky
V bazénku na chcanky
pojídám kremrolky
V bazénku na chcanky
sundám si sandálky
V bazénku na chcanky
mohl bych spát
kdybych v něm den co den
neplaval sám.
Mám krev v očích - stříká
polejvám špinavej ubrus posetej popelem
Mám krev v očích - stejká
svetr černej plachost nezakryje
Mám krev v očích - odkapává
do panáka rumu - z toho pocitu třese se mi ruka
Mám krev v očích - padá
symfonický bubnování utváří rytmus těla
Mám krev v očích - zasychá
loučím se - loučím slepej a nevidim
Mám strup v očích - zaniká
vracim se - vracim - úprosnej čas
Vyhlížim z oken holuby poštovní
kdepak jsou celej den ---
--- serou na náměstí
a zobou vajgly s životy u nohy?
Zřejmě tomu bude tak - nezbejvá jinýho
než pěkně se nachlastat
Opět sloup rovnej - samotou natřenej
dokavaď zbejvá polovic v láhvi
Vrací se holubi když kouřim před spaním
odháním je tyčí a směju se skrze svý zvracení
prší si smíření
asi bych moh začít - trochu víc pít.
23:00
Je desátá
to je akorát
na stole
tráva a tabák
ruka rozechvělá
jakoby dejchá
za mě -
- hrudník klesá
a poté
se zastaví
a zase
klesá
ruka dejchá
těžce
celá zpocená
pravá i levá
plíce
je zbytečná
hrudník klesá
srdce nerozmáčkne
zachrání
tráva a tabák.
Vakuum vně hmoty se zbytňovalo na sliz ze závislostí
zatímco stihli třikrát zdražit městskou
Zase jsem koukal na druhou stranu od zámku
kde se voda mísí s nebem
abych si vnutil, že jsem tady doma
Na Spartě k zahrádce přimknutá jedna skládačka
a pár složenejch panáků
pár takovejch těch co vzývaj ráno s pěnou u huby
Po Bohu ani čubka neštěkla
ale putyky byly plný cizích bohů
slibujících další pivo a kořalku
Praskaly srdíčkový bubliny neziskovek
zatímco další matka vzkřísila svý mrtvý dítě
Další pečeť vsazená na koně
ze stáje zbouchaný ze sněhu a osamělejch holek
se nesla po osmý ranní po vymetený ulici
zapíjela svý croissanty redbullem se řvaním
že reklamy jsou pravda
A pod tím vším doutnal ještě jeden svět
kde dar byl jenom emoce a uvědomění
že tohle se ve skutečnosti neděje
že tohle všechno je jenom vejmysl
Shluky předpokladů se zpevňovaly při přistání na zem
za účelem roztřídit si prášky na celej den
aby tolik neřezaly lana a popruhy pařezů kouř
co se konečně nechal chytit
V popření vlastní skutečnosti už se tolik nesnilo o lítání
řeklo se, že zatím to bude stačit
Kolik drog ještě zbejvá a kolik závislostí bude zapotřebí
na cestu na další měsíc
když všechno důležitý se dá najít
na baru čtvrtý cenový.
A jenom to nábřeží
po kterym čas teče nejvíc
kde zůstává, kde se topí
se nemění
Koupe se v čase
jak Čachtice v krvi panen
Posledních pár skautů
nabízí polívku
jako výměnu
za snůšku zdvořilostí
Co s tím
když naši vlastní Bozi
jsou křehcí
a jejich synové je znásilňují
A kopí pravdy
si putuje jako horkej brambor
–
Oni sami tleskáním
otvírali vchodový dveře
zvoucí zbytky co nesežrali
zpátky na večeři
Holky tancovaly v přízemí
aby se pomstily matkám
a předvedly ženatejm občankám
který jim rvaly do kalhotek kapesný
A pak stejně jako jejich otcům
na dveře zaklepala hlava s kloboukem
bodrym pohledem a plnejma tvářema
připomínající okřídlenýho čůráka
Zase se cejtil jakoby se vznášel nad lesem
vyhánějící spící srny
na který pak na lukách
stříkal svojí mízu se slovy:
„Pojďte vy svině k lizu“
Před rokem a půl
podědil barák
a krysy se táhnoucí
za smradem výběrovejch sejrů
co upoštěl
padaly do jeho pastí
ve kterejch ztloustly
Zatímco o chlapovi co zabil krysaře
se nikde nikde nedočteš
i když by to mohl bejt tvůj soused.